Příroda

 

Bobří soutěska

Bobří potok

 

Tento romantický kout se nachází nedaleko obce Verneřice v nejvýchodnější části Českého Středohoří. Soutěskou prochází zelená turistická značka.

Doposud klidně tekoucí Bobří potok se zde zařezává do čedičového tělesa a vytváří rokli. Jedná se o tvrdou horninu vulkanického typu, určenou jako limburgit. Zhruba na počátku Bobří soutěsky ve směru od Verneřic má potok pravostranný přítok. Ten při svém přítoku do soutěsky vytváří vodopád vysoký přibližně osm metrů. Samotný Bobří potok v soutěsce pak vytváří menší vodopád s třímetrovým skluzem se sklonem menším než 30 stupňů. Bobří potok je chráněn jako Přírodní památka. Bobří potok vytvořil hloubkovou erozí rokli, jejíž strmé stěny jsou až 30 m vysoké. Potok vytváří peřeje, v řečišti jsou vklíněny balvany a na malém přítoku zprava je asi 6 m vysoký vodopád. Soutěskou prochází zelená turistická značka spojující Verneřice a Kravaře.


  

   Doporučuji osvěžit se koupelí v potoce, i v největších vedrech dosahuje sotva 18st. Pokud budete mít štěstí,
   podaří se Vám zahlédnout ptáčka jménem Skorec vodní. Je to malý čipera, celkem šikovně zvládá ťapat po dně potoka a   
   lovit potravu. Bobra jsem neviděla po celé délce toku, ale možná jsem ho neprošla dost podrobně:-).
 
 

Břehyně - Pecopala, národní přírodní rezervace

 

  • Břehyně

           

 

Rezervace se rozkládá severovýchodně a východně od Máchova jezera. Zahrnuje Břehyňský rybník, který je při přeletech vyhledáván velkým množstvím vodních ptáků, jako je čáp černý, volavka popelavá, ledňáček, rákosníci, a další. V okolí Břehyňského rybníka se rozkládají bažiny a rašeliniště, které jsou nalezištěm vzácných a chráněných rostlin. Hladinu prorůstají stulíky a lekníny. V hrázi je do skály uměle vytesaná průrva, která odvádí vodu do nedalekého Máchova jezera. Rezervace dále zahrnuje pískovcovou pahorkatinu s divokými stržemi a roklemi. Nejvyšším vrcholem je čedičová Pecopala (Pec), vysoká 451 metrů.

 

Od roku 1962 slouží jako škola ochrany životního prostředí, biologové zde studují řasy a sinice z třetihor. Přes hráz Břehyňského rybníka prochází žlutá turistická trasa z Doks do Starých Splavů. Pokud si mírně popojdete můžete přes rybník uvidět nádherné panorama Malého a Velkého Bezdězu, na němž se vypíná dominanta oblasti hrad Bezděz. Přes Pecopalu prochází z Hradčan (Minizoo - saloon Osamělá Hvězda) do Starých Splavů modrá turistická trasa.

 

 

Hradčanské rybníky

 

 

Hradčanské rybníky je soustava pěti rybníků v okolí obce Hradčany. Obec leží severním směrem od města Doksy v severní části Ralské pahorkatiny. Jedná se o rybníky Černý, Vavrouškův, Strážovský, Držní a Hradčanský. Po hrázi Hradčanského rybníka prochází silnice a je využíván jako přírodní koupaliště. Čtyři zbývající rybníky jsou součástí přírodní rezervace Hradčanské rybníky, která byla vyhlášena v roce 1967 a její rozloha je 144,65 hektarů. Jelikož v dřívějších letech byla okolní oblast rybníků uzavřeným vojenským prostorem, projížděla tudy těžká vojenská technika. Kromě rybníku Držníku mají ostatní vodní plochy poškozené hráze. V současné době je na těchto hrázích prováděna rozsáhlá rekonstrukce. K rybníkům přiléhá rašeliniště s rašeliništními druhy rostlin, dále mokřady a rozlehlé lesy. V okolí vodních ploch hnízdí značné množství vodních ptáků a mezi nimi můžeme spatřit čápa černého. Z ohrožených druhů rostlin tu najdeme trávu odemku vodní, prstnatec plazmatý, ďáblík bahenní a jiné další. V roce 1989 až 1993 byl v této oblasti proveden průzkum, při kterém bylo zjištěn výskyt 698 druhů motýlů. K nejvzácnějším z motýlů patří trávníček, makadlovka a zavíječ pryskyřičný.
Hradčanský rybník byl založen u východního okraje obce, ostatní rybníky jsou dále východním směrem v oblasti rozlehlého lesa.  
 
Severním směrem od rybníků je prostor bývalého vojenského letiště. Nedaleko jihozápadního okraje Hradčanského rybníka je výchozí bod tří značených turistických tras. Jihovýchodním směrem dojdeme do rekreační oblasti u Máchova jezera. Západním směrem se vydáme přes oblast Hradčanské stěny a Kraví rokli na vrcholek Jelení ( 320 m.n.m.). Vydáme-li se severozápadním směrem od Hradčanského rybníka půjdeme přes Borečský les do města Mimoň.

  

Hradčanské stěny

 

 

Hradčanské stěny je rozeklaná pískovcová plošina. Z plošiny vystupují vulkanity, bizardní skalní útvary a tajemná rokle, v okolí najdeme soustavu rybníků. Hradčanské stěny najdeme západním směrem od obce Hradčany, která leží jižním směrem od města Mimoň a v severozápadní části Ralské pahorkatiny. K zajímavým lokalitám Hradčanských stěn patří Havraní skála, Tvarožník a Jindřichův kopec. Tato oblast je charakteristická řadou kontrastů. Najdeme tu několik úzkých divokých roklí s bukovým lesem a pozoruhodné skalní útvary, které ve větší části ukrývá les, jako malou skalní bránu. Nedaleko od Hradčanských stěn jižním směrem je rozsáhlá rekreační oblast Máchovo jezero, kde jsou hustě zalidněné pláže. U rybníků nedaleko hradčanských stěn můžeme ve stejném období najít řadu malebných pláží, na kterých budeme odpočívat sami. Východním směrem od stěn můžeme navštívit prostor bývalého vojenského letiště, kde nápisy na stěnách nám připomenou nedávnou historii naší země, jelikož jsou psány azbukou. Obec Hradčany v tomto období sloužila jako vojenská základna. V současné době je obec rekreačním střediskem s nabídkou výletů do okolí, koupání v Hradčanském rybníce a nepřeberným množstvím houbařských lokalit. Obec je obklopena rozlehlými lesy. V minulosti se v okolí obce těžil železitý pískovec, ze kterého se vyrábělo železo.
Oblastí Hradčanských stěn vede značená turistická trasa, jejíž výchozí bod je v obci Hradčany nedaleko Hradčanského rybníka. Z turistické trasy je značná malá odbočka k vyhlídce na Havraní skále. Od Hradčanských stěn můžeme dále pokračovat jižním směrem přes Měděný důl, Ledové jámy a přes Velkou Kraví rokli k Máchovu jezeru. Od stěn se rovněž můžeme vydat severozápadním směrem přes Jelení ( 320 m.n.m.) a přes Hraniční důl k železniční stanice u městečka Jestřebí.

 

 

Juliina vyhlídka

Přímo na pokraji Vranova se tyčí mohutná, výrazná pískovcová skála, zvaná Džbán. Přímo pod ní najdete rozcestníky červené značky, která vás povede až na vrchol.
Cesta vede zpočátku krásným starým bukovým lesem. Po zhruba kilometru cesty narazíte na další rozcestníky - a krátká odbočka vás dovede na Juliinu vyhlídku, zvanou též Julinka. Z ní je pěkný výhled, například na Bezděz, ale je to jen malá ochutnávka z výhledu, jaký vás čeká nahoře.

 

Máchovo jezero

 
 
       
  Romantická krajina v okolí Máchova jezera láká návštěvníky odnepaměti. Tajemné rokle, bizardní skalní útvary a rozlehlá
  vodní plocha představují inspiraci pro umělce a ráj odpočinku pro všechny návštěvníky. Máchův kraj je jedinečný širokou
  nabídkou příležitostí k trávení volného času. Můžete navštívit zříceniny středověkých hradů (Bezděz, Houska, Kokořín, Lemberk),
  využít husté sítě cyklostezek nebo celý den proležet na krásné pláži u jezera. Bohužel, ne příliš často se poštěstí si užívat
  klid a samotu. Místo je příliš oblíbené.
 

Meandry Ploučnice

Meandry Ploučnice

Meandry Ploučnice jsou asi nejatraktivnější částí na 85 km dlouhém sjízdném úseku této řeky. Najdeme je mezi Mimoní a Českou Lípou a zajímavé jsou na této údolní nivě především z velké části zachované lužní lesy a louky. Přímo kolem řeky nevedou žádné cesty, proto je nejlepší projet si tento úsek lodí. K velkému štěstí unikly během komunistické éry tzv. narovnávání toku a jsou díky tomu dodnes jedním z nejkrásnějších zákoutí sev.Čech.

 

 

 

Obora Židlov

Obora Židlov:   leží na území Lesní správy Dolní Krupá. Obora Židlov se rozkládá západně až  jihozápadně od města Mimoň, na katastrálních územích Kuřivody, Jabloneček, Svébořice, Náhlov, Ploužnice Ralsko.

Přírodní podmínky:  Najdeme zde pestrou paletu lesních společenstev, v rozsáhlých borových a smrkových komplexech, místy  prostřídaných s postupně zarůstajícími plochami, které sloužily sovětské armádě. Jádrem je bývalá tanková střelnice. 

   Největší procento v lesních porostech zastupuje borovice lesní, smrk ztepilý a hlavní listnáče (buk, dub).  

 

   Výměra: 3 780 ha.

   Tak to jsou oficiální informace.

 

   Pro běžného návštěvníka platí, že pokud máte štěstí, můžete se stát součástí této nádherné krajiny. Je tu klid, zpívají ptáci

   a když se posadíte do trávy se svačinou můžete pozorovat, život obory. Lze vidět, srnky, jeleny, muflony.

   Sojka a straky zlodějky běžně. Na náhorní plošině, odkud jsou vidět všechny 3 místní dominanty, tj. Ralsko, Bezděz a Ještědská věž,

   budete mít příležitost poslouchat skřivany v polích a nezřídka je i vidět. Je pro mě nepředstavitelné pochopit, jak si dokáže sednout 

   na samou špičku stébla trávy, udržet se tam a ještě stéblo nezlomit.

 

     

    Panská skála

 

   je pozůstatkem nevelkého čedičového návrší (597 m) vyčnívajícího z náhorní plošiny mezi Kamenickým Šenovem a Práchní. Její  

   jméno vzniklo překladem německého názvu "Herrnhausfelsen" (Herrnhaus = panský dům), odvozeného od staršího lidového  označení 

   Gehörnhaus. Slovem "Gehörn" se ve zdejším kraji kdysi označovaly strmě čnějící skalní útvary.

Původně zde bylo asi 30 m vysoké holé návrší s trojicí křížů na vrcholku, nazývané Kalvárie nebo Křížový vrch. Již před koncem 18. století na něm jeden z prácheňských sedláků lámal čedičové sloupy, které se používaly na dveřní, okenní i jiné sloupky, patníky, obrubníky apod. Při lámání byla postupně odhalena pozoruhodná vnitřní stavba vršku, tvořeného štíhlými čedičovými sloupy. Pravidelně vyvinuté čtyř- až šestiboké sloupce jsou až 15 m dlouhé a v průměru mají okolo 20 - 25 cm. Uprostřed návrší stojí téměř svisle, ale směrem do stran se postupně sklánějí, a protože jsou uspořádány podle výšky jako píšťaly varhan, říká se skále lidově Varhany.

Panská skála, celkový pohled. Panská skála, pohled z boku.

 

 

Průrva Ploučnice

Z jiné strany kopce Ralsko u Obce Noviny pod Ralskem je zajímavé říční zákoutí. Místními jmenována pouze Průrva.

 

Průrva Ploučnice

Průrva Ploučnice

 

Teče tu  řeka Ploučnice a k vidění je tu velice působivá soutěska. Řeka ji ve skalách vyrazila v délce zhruba 150 metrů. Výška skal soutěsky se pohybuje mezi pěti až dvanácti metry. Ve slunečním svitu přecházejí barvy kolmých stěn pískovce od okrové, přes růžovou až po cihlově červenou.

  

Vranovské skály je přírodní památka, státem chráněná od roku 1991. Jedná se o skupinu skalních, pískovcových věží nedaleko města Mimoně a kopce Ralska se stejnojmenným hradem na Českolipsku. Jsou součástí prostoru spravovaným Vojenskými lesy a.s., dříve zde byl vojenský výcvikový prostor. Chráněná plocha má rozlohu 12,92 ha.

Skupina skal je na jižní straně kopce Ralsko, oddělená od něj malým údolím. Je zajímavá svou světlou barvou pískovce kontrastujícího s okolními tmavými lesy. Skály mají různé barvy, od téměř bílé, žluté až cihlově červené. Jednotlivě byly před desítkami let pojmenovány Němci, přejmenovány později česky, některé zpřístupněny a opatřeny vyhlídkou. Na úpatí skal jsou četné pukliny. Některé skály jsou složeny z pískovců různých barev, složení a stáří. Skály jsou v nadmořské výšce 350-420 metrů a tyčí se nad osadou Vranov.