Pohádka ..... z půdy .... první

02.02.2012 08:24

Tudíš, Tentýš a Totiš jsou naše strašidýlka z půdy. Jednoho dne k nám přijela na letní byt a už zůstala. Milují noční tmu a ticho.

Droboučkými krůčky šramotí po prkenné podlaze, za patami prachový obláček a občas můžete slyšet tenoučké :  "Auuuu" a "Bum".

To proto, že na půdě se neuklízí a zakopnout o hřebík nebo pohozenou třísku se dá kdekoliv.

Půda je vůbec plná tajně tajných překvapení a skřítkové šmejdí z kouta do kouta, aby jim nic neuniklo. Třeba takové prázdné demižony.

Staré opletení polorozpadlé, proutky trčí do všech stran. Chytí se za spodní okraj, odstartují a předhánějí se, kdo bude první nahoře.

Houpou se na vytrčených prstech prutů, smějí se a sem tam z bujosti vykřiknou: Hejááá!!! A někdy ..... Někdy se ztrouchnivělá houpačka zlomí a .... buch .....

Tudíš, Tentýš nebo Totiš sedí tvrdě na zadečku a s vykulenými očima popadá dech. To potom můžete zaslechnout pisklavý smích jeho kamarádů.

Ležíte v červenobílých postýlkách s vyřezávanou kytičkou v čele. Pruhované peřiny tisknete až pod bradu a zadržujete dech, aby vám neušel ani ten nejmenší šramot a, když už to nemůžete vydržet napětím, zavoláte maminku a ona vás přijde pohladit po hlavičkách a poví, že to běhají na půdě myšky. Nechte ji, až si to myslí a nechte si zdát hezký sen o třech malých půdních strašidýlkách, která bydlí na půdě. A až budete tvrdě spát, přijdou se na vás skřítci podívat, jak tiše oddychujete. Sáhnou vám na vlásky, uloží se na polštář vedle vašech oušek a budou vyprávět, co se dá na takové půdě najít. Ale to zase jindy.