Květen

K ránu se mi zdálo, že jsem zaspala, že jdu pozdě do práce, bolí mě hlava atd. Tak jsem se lekla, že j sem z toho leknutí usnula znovu.Pak se mi zdálo, že je tři čtvrtě na šest a můžu ještě hodinu a čtvrt spát. Tak se mi ulevilo, že jsem se otočila na druhý bok a spala vesele dál. Probudím se uprostřed snu o budíku, na kterém je sedm patnáct čili už hodně hodin, otevřu jedno oko, kouknu se ven, vidím šero a slyším déšť. To nemůže být čtvrt na osm, když je takhle tma. Najednou mi bleskne hlavou: Vstávej, vole, nejsi u Jadranu, tady bude léto až za měsíc. Cítím jako by můj vnitřní hlásek třepal ramenem. Tak jo, řeknu nahlas, pustím si do jednoho oka obraz mého ranního trapiče a vidím ...7.20 hod. Hergot a pak, že sny jsou jenom vidiny. Ležet ještě 10 minut, tak mě můj sen snad skopne z gauče.

 

Je to již dávno, ale vzpomínka mě vždy pobaví:

Já ho nechytím .....

Bývalý přítel mě kdysi požádal: "Prosím Tě, mám tady chlup(na prsou), vytrhni mi ho." (Musel ho chudáka v té pustině objevit.)

"A proč si ho nevytrhneš sám?"

"Já ho nemůžu chytit."

Představila jsem si jediný chlup na jeho mužné hrudi, jak s vytřeštěnýma očima a vlajícím vlasem prchá před svou fyzickou likvidací.

"A to on utíká dokolečka?" Řehtám se na celé kolo.

" Ty jsi normálně opilá", dostalo se mi odpovědi. Jako bych mohla za svou bujnou fantazii. Nakonec jsem ubožáka vytrhla, měl dva kořínky, takže se mu možná vážně dařilo prchat. Den na to jsem mu prchající chlup výtvarně ztvárnila a při nejbližší příležitosti předala.